|
|
Situace v politickém okrese Strakonice od května 1946 do února 1948
Dunovský, Marek ; Skopek, Robert (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
DUNOVSKÝ M. Situace v politickém okrese Strakonice v období od května 1946 do února 1948. Praha 2013. Diplomová práce. Karlova Univerzita v Praze. Pedagogická fakulta. Katedra dějin a didaktiky dějepisu. Vedoucí práce: Mgr. Robert Skopek. Klíčová slova: Strakonice, parlamentní volby v květnu 1946, obnovený ONV Strakonice, obnovený MNV Strakonice, rada ONV Strakonice, rada MNV Strakonice, plénum MNV Strakonice, konfiskace, národní správa, únor 1948, lidové milice, OAV- NF Strakonice, veřejná očista. Tato práce se přednostně zaměřuje na vylíčení politických poměrů na území politického okresu Strakonice v období od května 1946 do února 1948. Hlavní důraz je proto kladen na témata jako činnost ONV Strakonice a činnost MNV Strakonice s přihlédnutím k personální a politické struktuře těchto orgánů po volbách v květnu 1946 a její drastické proměně po 25. únoru 1948, čímž práce mapuje změny v rozložení politických sil v okrese a podává nezkreslený obraz o přechodu od vratké poválečné demokracie k diktatuře jedné strany. Práce se dále zabývá rozhodnutími o konfiskaci a uvalení národní správy učiněnými odpovědnými národními výbory; v tomto ohledu práce nejprve pokrývá území celého politického okresu, posléze se detailněji zaměřuje na území soudního okresu Strakonice a pokouší se poukázat na kontroverze na...
|
|
|
Znárodnění firmy Nehera, oděvní společnost (1945-1948)
Buršíková, Alena ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Štolleová, Barbora (oponent)
Bakalářská práce je případovou studí oděvní společnosti Nehera, oděvní služba v Prostějově v letech 1945 - 1948. Analyzuje změny, kterými podnik prošel po válce. Především postihuje základní mechanismy, na nichž probíhal proces znárodnění a které současně vysvětluje. Pozornost je věnována přeměně soukromého podniku v podnik národní. Rovněž jsou sledovány principy, na nichž nově vzniklý národní podnik fungoval. Zachycuje tak výsledky, které znárodnění přineslo.
|
|
|
Teplitz-Schönauer Anzeiger ve 20. a 30. letech
Jindrová, Eva ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Diplomová práce "Teplitz-Schönauer Anzeiger ve 20. a 30. letech" se zabývá stejnojmenným německy psaným listem, který vycházel v Teplicích-Šanově v letech 1861-1945. Stručně jsou charakterizovány roky 1918 a 1938, které byly pro existenci prvního samostatného československého státu zlomové, přiblíženy jsou rovněž podmínky pro tisk v období této tzv. první republiky. Následně jsou představeny samotné moderní dějiny města Teplic-Šanova, stejně jako jeho kulturní ovzduší. Popsána je také mediální krajina, do jejíhož rámce list roku 1861 vstoupil. Jádro práce se soustředí na základní etapy historického vývoje deníku i tiskárny C. Weigend, a to od počátku až do převodu pod národní správu a následnou likvidaci v roce 1948. Představeni jsou jednotliví vydavatelé listu. Nejprve ve stručnosti zakladatel periodika August Copek, centrum pozornosti se pak koncentruje zejména na jednotlivé zástupce čtyř generací rodiny Weigend. Na vybraném vzorku let 1918, 1928 a 1938 je nejprve průřezově ukázána struktura periodika. Následně pak prostřednictvím reflexe 28. října postoj, který Teplitz-Schönauer Anzeiger zaujal ve vztahu ke vzniku Československé republiky. Analytická část práce se rovněž orientuje na programovou skladbu místního divadla a biografů tak, jak je zachycena na stránkách studovaného listu.
|
|
|
Historie textilní továrny "Bedřich Reich" v České Skalici
Kušiaková, Kateřina ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Diplomová práce mapuje historii mechanické tkalcovny Bedřicha Reicha, založené na přelomu 19. a 20. století v České Skalici, textilním východočeském kraji, jeho otcem Karlem Reichem. Z historických pramenů východočeského archivu jsou v práci uvedeny dokumenty týkající se založení továrny, stavební plány, účetní statistiky a fakta týkající se samotné výroby textilu. V samostatné kapitole je představen příběh židovské rodiny Bedřicha Reicha, zobrazující idylický meziválečný život, v době protektorátu však tragicky poznamenaný arizací továrny a transportem celé rodiny do Terezína a Osvětimi. Klíčové období nastává po skončení války, kdy se dcera Bedřicha Reicha, Eva, jako jediná vrátila z koncentračních táborů zpět do České Skalice. V letech 1945-1989 byla továrna pod tzv. národní správou, poté součástí národního podniku Lina Jaroměř a později Mileta Hořice v Podkrkonoší. Závěrečná část práce se týká počátku devadesátých let, kdy byla továrna v rámci restitucí navrácena paní Reichové - Zelené.
|
|
|
Teplitz-Schönauer Anzeiger ve 20. a 30. letech
Jindrová, Eva ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Diplomová práce "Teplitz-Schönauer Anzeiger ve 20. a 30. letech" se zabývá stejnojmenným německy psaným listem, který vycházel v Teplicích-Šanově v letech 1861-1945. Stručně jsou charakterizovány roky 1918 a 1938, které byly pro existenci prvního samostatného československého státu zlomové, přiblíženy jsou rovněž podmínky pro tisk v období této tzv. první republiky. Následně jsou představeny samotné moderní dějiny města Teplic-Šanova, stejně jako jeho kulturní ovzduší. Popsána je také mediální krajina, do jejíhož rámce list roku 1861 vstoupil. Jádro práce se soustředí na základní etapy historického vývoje deníku i tiskárny C. Weigend, a to od počátku až do převodu pod národní správu a následnou likvidaci v roce 1948. Představeni jsou jednotliví vydavatelé listu. Nejprve ve stručnosti zakladatel periodika August Copek, centrum pozornosti se pak koncentruje zejména na jednotlivé zástupce čtyř generací rodiny Weigend. Na vybraném vzorku let 1918, 1928 a 1938 je nejprve průřezově ukázána struktura periodika. Následně pak prostřednictvím reflexe 28. října postoj, který Teplitz-Schönauer Anzeiger zaujal ve vztahu ke vzniku Československé republiky. Analytická část práce se rovněž orientuje na programovou skladbu místního divadla a biografů tak, jak je zachycena na stránkách studovaného listu.
|
|
|
Situace v politickém okrese Strakonice od května 1946 do února 1948
Dunovský, Marek ; Skopek, Robert (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
DUNOVSKÝ M. Situace v politickém okrese Strakonice v období od května 1946 do února 1948. Praha 2013. Diplomová práce. Karlova Univerzita v Praze. Pedagogická fakulta. Katedra dějin a didaktiky dějepisu. Vedoucí práce: Mgr. Robert Skopek. Klíčová slova: Strakonice, parlamentní volby v květnu 1946, obnovený ONV Strakonice, obnovený MNV Strakonice, rada ONV Strakonice, rada MNV Strakonice, plénum MNV Strakonice, konfiskace, národní správa, únor 1948, lidové milice, OAV- NF Strakonice, veřejná očista. Tato práce se přednostně zaměřuje na vylíčení politických poměrů na území politického okresu Strakonice v období od května 1946 do února 1948. Hlavní důraz je proto kladen na témata jako činnost ONV Strakonice a činnost MNV Strakonice s přihlédnutím k personální a politické struktuře těchto orgánů po volbách v květnu 1946 a její drastické proměně po 25. únoru 1948, čímž práce mapuje změny v rozložení politických sil v okrese a podává nezkreslený obraz o přechodu od vratké poválečné demokracie k diktatuře jedné strany. Práce se dále zabývá rozhodnutími o konfiskaci a uvalení národní správy učiněnými odpovědnými národními výbory; v tomto ohledu práce nejprve pokrývá území celého politického okresu, posléze se detailněji zaměřuje na území soudního okresu Strakonice a pokouší se poukázat na kontroverze na...
|
|
|
Znárodnění firmy Nehera, oděvní společnost (1945-1948)
Buršíková, Alena ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Štolleová, Barbora (oponent)
Bakalářská práce je případovou studí oděvní společnosti Nehera, oděvní služba v Prostějově v letech 1945 - 1948. Analyzuje změny, kterými podnik prošel po válce. Především postihuje základní mechanismy, na nichž probíhal proces znárodnění a které současně vysvětluje. Pozornost je věnována přeměně soukromého podniku v podnik národní. Rovněž jsou sledovány principy, na nichž nově vzniklý národní podnik fungoval. Zachycuje tak výsledky, které znárodnění přineslo.
|
|
|
Konfiskace průmyslového majetku sudetských Němců po roce 1945 na příkladu Rumburku
Krumlová, Vendula ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Kozmanová, Irena (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Konfiskace průmyslového majetku sudetských Němců po roce 1945 na příkladu Rumburku" se bude primárně zabývat proměnou vlastnických práv v poválečném období, neboť dodnes toto téma patří k nejkontroverznějším otázkám moderních československých dějin. V úvodní části práce se budu zabývat právními a politickými okolnostmi odsunu Němců a konfiskací jejich majetku. Jádro práce bude ležet v mikrohistorické analýze konfiskace na příkladu města Rumburku a firmy RINCO Werke. Chci se zaměřit především na tyto otázky: Jak byla konfiskace provedena, jaký byl její průběh? Existoval plán, podle něhož, byla konfiskace realizována? K čemu vedla? Jaké byly její následky? Jak byl vybírán národní správce? Ve své práci budu vycházet z původní hypotézy, že konfiskace neprobíhala podle nějakého pevného plánu, ale byla prováděna nárazově a nesystémově, což dávalo velký prostor pro různé nelegální převody majetku. Při své práci budu vycházet z archivních záznamů, právních předpisů, z nejnovější odborné literatury a pramenů.
|
host ::
RSS.